#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Články - detail

Domov dash Články dash Social freezing jako možnost uchování „mladých“ a zdravých vajíček a spermií
Social freezing jako možnost uchování „mladých“ a zdravých vajíček a spermií
calendar 16. 6. 2022

Social freezing jako možnost uchování „mladých“ a zdravých vajíček a spermií

Každý z nás, ať už žena, či muž, se může rozhodnout uchovat své zárodečné buňky do budoucna – současné metody umožňují nejenom zmrazování spermií mužů, ale také vajíček žen. Důvody pro tyto kroky souvisí s celou řadou životních okolností, některé mohou být spojené se životním stylem, jiné naopak se zdravotními problémy, onemocněními nebo plánovanými zákroky. Cílem je uchovat zdravá vajíčka nebo spermie na později, až nastane ten správný čas na založení rodiny.

Social freezing pro ženy i muže  

Social freezing označuje zamrazování a uchovávání zárodečných buněk za účelem pozdějšího použití. Tato metoda je vhodná pro všechny, kteří jsou v produktivním věku, ale o početí a založení vlastní rodiny v následujících několika letech neuvažují. Hlavním důvodem pro zamrazování je okolnost, že s rostoucím věkem žen i mužů klesá kvalita vajíček a spermií, což může značně zkomplikovat početí ve vyšším věku.  

Faktory ovlivňující kvalitu vajíček a spermií  

Každá žena se narodí s určitým počtem vajíček ve vaječnících, její tělo během života již další nevytváří. Kvalitu a počet vajíček ovlivňuje nejenom věk, ale také životní styl ženy, prodělaná či chronická onemocnění nebo životní prostředí. V přechodu pak dojde k jejich vyčerpání, tedy menopauzální žena již nemá vajíčka, která by mohla být oplodněna. Odkládání otěhotnění na věk po čtyřicítce tudíž může snižovat šanci na úspěšné oplodnění přirozenou cestou a ani metody umělého oplodnění nemají dobrou prognózu. 

U mužů sice zpravidla dochází k produkci spermií do mnohem vyššího věku, ovšem i jejich kvalita se s rostoucím věkem nepříznivě mění. 

Důvody pro zamrazování 

Ženy (či muži) se nejčastěji rozhodují pro social freezing z těchto důvodů: 

  • nemají stabilního, případně mají nevhodného partnera, 
  • jsou dlouhodobě pracovně vytíženy a věnují se budování kariéry,
  • závažné rodinné povinnosti jim znemožňují založení rodiny,
  • potýkají se se závažným onemocněním nebo léčbou, které vedou k hormonálním změnám – například před zahájením ozařovací léčby, gynekologickými či urologickými zákroky,
  • výhodné je také zamrazení vajíček či spermií před operacemi vedoucími ke změně pohlavní identity.  

MUDr. Hana Višňová, vedoucí gynekoložka z IVF Cube, připomíná, že konkrétní důvody pro zmrazení jsou individuální: „Někteří vědí, že se chtějí soustředit na kariéru, mají plány cestovat nebo mají zdravotní problémy a vědí, že biologické hodiny pracují proti nim, a plánují odložit založení rodiny až na dobu, kdy se jim to bude více hodit, ať již z osobních, nebo zdravotních důvodů.“

Ideální čas pro zamrazení 

O zamrazení zárodečných buněk je podle slov MUDr. Višňové ideální uvažovat již ve věku mezi 25 a 30 lety či těsně po dosažení třicítky. V tomto věku je u žen zpravidla dostatečná rezerva vajíček a daří se jich odebrat zhruba 30 kvalitních, která později umožní úspěšné oplodnění, udržení těhotenství a porod zdravého dítěte. V praxi ovšem mají zvýšený zájem o zamrazení ženy ve věku blížícím se hranici 40 let, kdy se daří odebrat pouze nižší počet méně kvalitních vajíček a prognóza jejich oplodnění je horší. 

Social freezing krok za krokem 

Nejdříve je nutné dostavit se na vstupní konzultaci na klinice pro umělé oplodnění (IVF klinika) a na komplexní vyšetření, které zahrnuje odběry krve a gynekologické vyšetření. Tato konzultace je rozhodující pro nastavení dalšího procesu. Poté odborníci volí každé ženě na míru hormonální režim stimulace vaječníků, která povede k uzrání vajíček k odběru. Tento proces spočívá v každodenní podkožní aplikaci hormonů nejčastěji po dobu 10–12 dní. Stimulace je spojená s několika konzultacemi, odběry krve a provedením ultrazvuku. Odborníci při nich sledují průběh a růst zrání vajíček. Při dosažení zralosti vajíček se naplánuje jejich odběr. Ten pak trvá přibližně 20 minut a provádí se v krátké celkové anestezii.  

Charakter zákroku umožňuje jeho ambulantní provedení. Žena může odejít domů po několika hodinách odpočinku, a to v případě příznivého stavu bez komplikací nejčastěji v odpoledních hodinách a ideálně s doprovodem. Následná rekonvalescence je relativně krátká. Přibližně po dobu dvou až pěti dní se mohou vyskytovat bolesti v podbřišku a jiný, většinou snesitelný diskomfort, který zpravidla nevede k pracovní neschopnosti.

Úhrada ze zdravotního pojištění 

S platností od ledna 2022 je odběr a zmrazování vajíček po dobu deseti let hrazené z veřejného zdravotního pojištění u žen s onkologickou anamnézou, u ostatních je nadále v režimu samoplátce. Ženy s dobrou prognózou onemocnění si tímto způsobem mohou zvýšit šanci na početí vlastního dítěte po překonání nemoci. Nicméně úspěšnost budoucího oplodnění takto zamrazených vajíček opět souvisí s věkem a aktuálním zdravotním stavem ženy, jejího partnera a kvalitou jeho spermií.  

(lexi) 

Zdroje: 

Jak probíhá IVF – krok za krokem
Asistovaná reprodukce

Jak probíhá IVF – krok za krokem

Pár, jemuž lékař (gynekolog) doporučil využít služeb specializovaných center asistované reprodukce, nejprve podstoupí vstupní pohovor. Během něj získá lékař potřebné informace o svých nových pacientech a zároveň rozhodne o vyšetřeních, která bude potřeba doplnit. Obvykle jde o určení hladiny některých hormonů. U mužů je často doporučeno vyšetření ejakulátu (spermiogram). Na základě všech těchto informací pak lékař zvolí některou z mnoha dostupných metod asistované reprodukce, mezi kterými je asi nejznámější IVF (in vitro fertilizace).

Číst více
Jak ovlivňuje obezita, nadváha či podváha matky početí a donošení dítěte
Ženská neplodnost / Prevence

Jak ovlivňuje obezita, nadváha či podváha matky početí a donošení dítěte

Obezita je celosvětovým problémem, který rok od roku nabývá na důležitosti. Statistická data totiž hovoří jasně. Například v České republice se s obezitou potýká každý pátý člověk. S nadváhou pak dokonce každý druhý. Kromě spojitosti se závažnými chorobami, se kterými nepřiměřená hmotnost souvisí (kardiovaskulární onemocnění, diabetes apod.), se tato problematika promítá i do schopnosti žen otěhotnět a přivést na svět zdravého potomka. Ne nadarmo lékaři vyzývají ženy, které plánují početí, ke stabilizaci a optimalizaci tělesné hmotnosti. Pokud je žena obézní (to znamená, že její BMI – body mass index – je vyšší než 30 kg/m2), může se její snaha o početí a prožití kouzelného období těhotenství zásadním a velmi nepříjemným způsobem zkomplikovat. V následujících odstavcích zmíníme několik oblastí, které s nadměrnou tělesnou hmotností, početím a těhotenstvím souvisí. Ovšem nevynecháme ani problematiku podváhy u žen plánujících rodinu.

Číst více