V priebehu viac než 40 rokov svojej existencie prešli metódy asistovanej reprodukcie značnou premenou. V každom čiastkovom kroku bol zavedený celý rad zlepšení, ktoré spoločne majú výrazný vplyv na celkovú úspešnosť liečby neplodnosti. To je iste potešujúca skutočnosť, pretože záujem o tieto metódy v posledných rokoch stále rastie.
Podle statistických dat bylo v roce 2009 v ČR provedeno přibližně 22 500 cyklů asistované reprodukce, zatímco v roce 2019 zhruba 46 500. Za deset let se tedy počet vykonaných cyklů zdvojnásobil. V současné době je v České republice dostupných více než 40 odborných pracovišť, která se zabývají touto problematikou, a ročně se díky metodám asistované reprodukce narodí přibližně 5 000 dětí. Význam tzv. umělého oplodnění je jasně viditelný na skutečnosti, že s početím má problémy přibližně 10 až 15 % párů.
Důležité změny v procesech asistované reprodukce velmi dobře demonstrují některé příklady. Všechna tato vylepšení přitom směřují k jednomu hlavnímu cíli, ke zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění. Za příklad poslouží metoda asi nejznámější – IVF-ET neboli in vitro fertilizace – následovaná embryotransferem. Na mysli je však nutné mít skutečnost, že se nejedná zdaleka o jedinou metodu asistované reprodukce.
Na počátku spočívala metoda IVF-ET v jediné proceduře shodné pro všechny pacientky. Odebraná vajíčka byla smíchána se spermiemi a záhy na to (obvykle 2. den) bylo vzniklé embryo přeneseno do těla matky.
Omezené znalosti a technické možnosti počátků asistované reprodukce formou IVF-ET nutně vedly k nižší úspěšnosti této metody. Jednou z cest, jak nižší úspěšnost obejít, bylo zavádění několika embryí do těla ženy během jednoho cyklu. To však mělo mnohdy za následek těhotenství vícečetná (větší výskyt dvojčat a vícerčat), což je z medicínského pohledu stav nežádoucí.
Zvyšující se možnosti moderní medicíny vedly k tomu, že v současnosti je dávána přednost transferu pouze jednoho embrya. Tomuto přístupu napomáhají mimo jiné metody umožňující jejich delší kultivaci mimo tělo matky (zhruba pět až šest dní) a kontinuální sledování jejich vývoje. Díky tomu mohou lékaři vytipovat nejnadějnější embrya pro transfer, což zásadním způsobem zvyšuje míru úspěšnosti IVF-ET. Tento přístup našel své ukotvení již i v legislativě, neboť pojišťovny ve svých úhradách mimo jiné rozlišují, zda bylo v prvním a druhém cyklu transferováno pouze jedno embryo, nebo zda došlo k přenosu vícera z nich.
Získání kvalitního embrya pro transfer je samozřejmě do značné míry odvislé od počtu získaných zralých vajíček vhodných k oplodnění. I v tomto ohledu došlo k zásadním změnám od doby, kdy mohlo být k oplodnění využito pouze jedno, v přirozeném cyklu dozrávající vajíčko. Možnosti stimulace vaječníků umožňují zisk většího počtu zralých vajíček v jednom cyklu a tím i větší možnost výběru po jejich oplodnění spermiemi.
Zde je vhodné ještě zdůraznit, že i léky využívané v metodách asistované reprodukce prošly velkou proměnou. Například folikuly stimulující hormon, využívaný právě pro stimulaci vaječníků, který byl dříve získávaný izolací z moči menopauzálních žen, je v současné době připravován pomocí geneticky modifikovaných organismů. Se zaváděním nových léků úzce souvisí i vývoj celé řady léčebných protokolů, které mohou být voleny přímo podle potřeb konkrétní ženy. Zároveň tak mohou být i minimalizována některá rizika, která metody IVF-ET historicky provázela, jako je například hyperstimulační syndrom.
Velkým pokrokem, který výrazným způsobem zvyšuje úspěšnost asistované reprodukce, bylo zavedení mikromanipulační metody ICSI (intracytoplasmic sperm injection). Jedná se o přímé zavedení spermie do vajíčka a využití této techniky je vhodné například ve chvílích, kdy do hry vstupuje vada na straně muže. Podíl IVF-ET cyklů, které využívají tuto metodu, kontinuálně roste. V současné době existuje i vylepšená metoda ICSI (tzv. PICSI), během níž je použita spermie, která byla předvybrána na základě své schopnosti vázat se na povrch vajíčka. Do strategií řešících mužskou neplodnost patří i metody TESE (testicular sperm extraction) a MESA (microsurgical epididymal sperm aspiration), využívané v případech, kdy není možný odběr spermií přímo z ejakulátu.
Z dalších metod, které posouvají IVF-ET na další úroveň, je možné jmenovat například asistovaný hatching, který usnadňuje putování embrya z jeho obalů a uhnízdění v děloze. Zcela unikátní pozici pak zaujímá preimplantační genetická diagnostika. Odborné prameny uvádějí, že využitím možností kontroly genetického vybavení embrya je možné zvyšovat úspěšnost otěhotnění o téměř 10 %.
Není možné opomenout ani rozvoj metod, které sice nesouvisí přímo s provedením umělého oplodnění, ale umožňují například uskladnění přebytečných embryí, která je pak možné využít v dalších cyklech, případně přímo zárodečných buněk (vajíček a spermií). Řeč je o kryokonzervaci, tedy skladování při velmi nízkých teplotách. Statistika říká, že až 90 % takto uchovaných buněk zůstává po rozmražení vhodných pro další využití. V některých situacích je dokonce výhodnější léčebný cyklus přerušit a využít transfer až v dalším cyklu, kdy je tělo ženy vhodně stimulováno k přijetí embrya. Tento trend je nejvíce patrný u žen, jejichž věk již přesáhl 40 let.
Všechny pokroky dosažené moderní medicínou jsou nesmírně důležité, nicméně i přesto musí být člověk v jejich interpretaci opatrný. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují úspěšnost početí, je věk ženy. Je tedy žádoucí, aby páry začaly s léčbou neplodnosti včas. Bohužel, trend je v současné době spíše opačný a průměrný věk žen, které využívají metod asistované reprodukce, postupně stoupá. Proto je nutné statistické údaje vyhodnocovat i v této souvislosti. Obvykle se udává, že úspěšnost jednoho cyklu IVF-ET u žen do 35 let je přibližně 20 %, mezi 35 a 39 rokem cca 14 % a u žen nad 40 let klesá ke 4 %. Páry, které se chtějí stát rodiči, by proto měly brát ve svém plánování v úvahu i tento důležitý faktor.
(eub)
Zdroj:
https://www.uzis.cz/res/f/008274/asistreprodukce2017.pdf
https://www.uzis.cz/res/f/008365/asistreprodukce2018-2019.pdf
http://www.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/3136/3121
Založenie rodiny je zásadným životným krokom, a preto je nutné k nemu pristupovať zodpovedne. Pretože tehotenstvo predstavuje pre ženu veľkú záťaž tak po fyzickej, ako aj po psychickej stránke, je dôležité sa naň čo najlepšie pripraviť.
Čítať viac
V priebehu viac než 40 rokov svojej existencie prešli metódy asistovanej reprodukcie značnou premenou. V každom čiastkovom kroku bol zavedený celý rad zlepšení, ktoré spoločne majú výrazný vplyv na celkovú úspešnosť liečby neplodnosti. To je iste potešujúca skutočnosť, pretože záujem o tieto metódy v posledných rokoch stále rastie.
Čítať viac
Strata bábätka, alebo samovoľný potrat, je pre ženu (aj jej partnera) veľmi stresujúci zážitok. Prečo práve ja? Ako je to možné? Kde som urobila chybu? Vyrovnať sa s nepríjemnou situáciou nie je jednoduché. Ako isté upokojenie môže slúžiť fakt, že ide o častý problém a veľa skutočností komplikujúcich donosenie zdravého dieťaťa je možné vďaka modernej medicíne vyriešiť. Spontánny potrat je možné chápať ako ukončenie tehotenstva, počas ktorého došlo k vypudeniu alebo vybratiu embrya či plodu bez známok života z maternice v priebehu prvých 22 týždňov tehotenstva. Naopak, umelý potrat, zámerne vyvolaný, býva tiež nazývaný interrupcia. V tomto článku sa zameriame na prvý z nich, teda na potrat prirodzený.
Čítať viac
