Detail Članky

Domov dash Články dash Prečo je vyšší vek ženy omnoho menej priaznivý pre počatie a tehotenstvo?
Prečo je vyšší vek ženy omnoho menej priaznivý pre počatie a tehotenstvo?
calendar 6. 5. 2022

Prečo je vyšší vek ženy omnoho menej priaznivý pre počatie a tehotenstvo?

Podľa informácií odborníkov je ideálny vek pre prvé tehotenstvo približne medzi 20. a 25. rokom ženy. Ako to však vyzerá v skutočnosti? A aké riziká sú spojené s odkladaním tehotenstva do vyššieho veku?

Průměrný věk rodiček v České republice i obecně v Evropě v posledních desetiletích kontinuálně roste. V celé zemi se při narození prvního dítěte blíží k hranici 30 let, přičemž konkrétně v Praze je tato mez již několik let překračována.

Příčin pro odkládání mateřství do pozdějšího věku je jistě celá řada. Zmínit lze mj. ekonomickou situaci, hledání vhodného partnera, tlak ze strany zaměstnavatelů či studia. Žádný z těchto důvodů jistě nelze bagatelizovat. Zároveň je však důležité, aby si ženy byly vědomy rizik, která s sebou odkládání založení rodiny přináší.

Věk ovlivňuje plodnost

Věk je základním faktorem, který ovlivňuje schopnost ženy otěhotnět, plodnost ženy po 35. roku výrazně klesá. Pokles plodnosti v tomto věku není překvapující, vezmeme-li v úvahu, že průměrný nástup menopauzy je sice obvykle uváděn kolem 50 let, nicméně pochody spojené s přechodem se u mnoha žen začínají objevovat již krátce po dovršení 40 let.

I statistiky hovoří jasně. Zatímco žena v ideálním období pro početí (cca 25 let) má v přirozeném cyklu asi 25% pravděpodobnost, že otěhotní, tato šance se snižuje po 35. narozeninách přibližně na 15 % a po čtyřicítce se již pohybuje pod 5 %. Důvodem poklesu plodnosti je v první řadě snížená kvalita vajíček. Jejich množství je totiž dáno již při narození, žádná další vajíčka během života ženy nově nevznikají a jejich zásoba a bohužel i kvalita s rostoucím věkem postupně klesají.

Rizika těhotenství a porodu ve vyšším věku

S věkem ženy rostou i rizika spojená s těhotenstvím a samotným porodem. Těhotné se ve vyšším věku často potýkají s vysokým krevním tlakem, těhotenskou cukrovkou či preeklampsií. Z pohledu plodu je pak největším problémem stoupající riziko vývojových vad způsobených chromozomálními abnormalitami.

Zároveň při těhotenství ve vyšším věku hrozí vyšší riziko potratu a předčasného porodu. V úvahu musí být brána i skutečnost, že ženy rodící ve vyšším věku musí častěji podstoupit porod císařským řezem. Tato skutečnost není zanedbatelná hlavně v případě, že žena chce mít v budoucnosti ještě dalšího potomka. Musí pak počítat s přiměřenou dobou rekonvalescence, než bude její tělo připraveno pro další těhotenství a porod. Po císařském řezu je obvykle doporučován rozestup 1,5 až 2 roky mezi jednotlivými porody.

Ač se nám to může zdát od přírody nespravedlivé, pravdou zůstává, že věk muže je z pohledu plánovaného těhotenství méně důležitý než věk nastávající maminky. I u mužů však platí, že se s rostoucím věkem snižuje kvalita a pohyblivost spermií a naopak se zvyšuje riziko genových abnormalit.  

Vliv věku na úspěšnost asistované reprodukce

Ač si to řada párů plánujících rodičovství plně neuvědomuje, vyšší věk negativně ovlivňuje i úspěšnost asistované reprodukce. Ani tyto metody moderní medicíny totiž nejsou všemocné a boj s rostoucím věkem nastávajících maminek v řadě případů prohrávají. Není asi překvapující, že i zde je jasně vidět stoupající věkový trend. V současné době se průměrně pohybuje kolem 37 let.

A stejně jako tomu bylo v přirozených cyklech, i za neúspěchem zákroků asistované reprodukce u žen ve vyšším věku je klesající počet a zvláště pak kvalita vajíček. I úspěšnost in vitro fertilizace začíná markantněji klesat přibližně kolem 35 let věku ženy, kolem 40. roku se dá hovořit již o dramatickém poklesu úspěšnosti a po 45. roku věku se úspěšnost odhaduje přibližně na 1–5 %. Řešením může být využití zdravých vajíček dárkyně.

S ohledem na všechny uvedené skutečnosti není s podivem, že i zákon zohledňuje věk žen, které mohou podstoupit umělé oplodnění, a zároveň věk, do kterého jim jednotlivé úkony a léky k nim potřebné budou hrazeny pojišťovnou. V novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, z 1. 1. 2022 je stanoveno, že věková hranice se pro úhradu služeb souvisejících s umělým oplodněním u žen zvyšuje z 39 let na 40 let (tedy 39 let a 364 dny). Zároveň je podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, stanoveno, že lékař může zákroky umělého oplodnění provést u ženy, jejíž věk není vyšší než 49 let.

(eub)

Zdroj:

Transfer jedného či viac embryí? Ako sa správne rozhodnúť

Transfer jedného či viac embryí? Ako sa správne rozhodnúť

Cieľom stimulovaných cyklov asistovanej reprodukcie je podporiť vývoj väčšieho množstva vajíčok (v bežnom cykle dozrieva iba jedno). Vďaka ich odberu je následne možné získať viac životaschopných embryí a na prenos do tela ženy vybrať iba jedno či dve, ktoré najlepšie prosperujú. Súčasťou IVF (in vitro fertilizácia) bude preto aj rozhodovanie o počte embryí, ktoré majú byť prenesené. Tento proces prenosu vybraného embrya alebo embryí do maternice ženy sa nazýva embryotransfer a ide (vo väčšine prípadov) o nebolestivý zákrok vykonávaný ambulantne.

Čítať viac
Hormonálna stimulácia u žien pri IVF – čo je dobré o nej vedieť

Hormonálna stimulácia u žien pri IVF – čo je dobré o nej vedieť

Základom úspechu metód asistovanej reprodukcie je výber kvalitného vajíčka, ktorého oplodnením vznikne životaschopné embryo, ktoré bude môcť byť prenesené do tela nastávajúcej mamičky. Bez vhodného zásahu lekárov by bolo v každom menštruačnom cykle ženy k dispozícii iba jediné vajíčko. Vďaka možnostiam modernej medicíny je možné v danom liečebnom cykle stimulovať dozretie väčšieho počtu vajíčok (815) a zvýšiť tým pravdepodobnosť úspešného otehotnenia.

Čítať viac